12. 04. 2018
Jakub Michálek: “Kandidatura by neměla předběhnout plány a nápady na změnu, ty musí přijít první.”
Zdroj: vlastní
Autor: Šárka Löffelmannová

V komunálních volbách v roce 2014 jste vedl v Praze kandidátku. V malých městech a obcích úspěch ve volbách nezávisí tak významně na velikosti a vychytanosti kampaně. V Praze je ta situace pochopitelně jiná. Máte nějakou radu, jak na to?

Na začátku člověk musí zjistit, co lidé chtějí. Člověk je jen prodlouženou rukou společnosti, vykonává to, co lidi chtějí a co v té dané obci potřebují. Pak to musí zjednodušit do srozumitelné a jednoduché zprávy. Například když je na nějaké obci problém, že tam je hodně seniorů a chybí zdravotní služba, tak musí přijít s tím, jak zajistí, aby se tam dostala záchranka. To řešil Petr Třešňák, když kandidoval na starostu Mariánských Lázní a povedlo se mu to.

Kampaň samozřejmě spočívá v tom, že kandidující subjekt musí být vidět, musí lidem nabízet svoje řešení a musí s nimi být v neustálém kontaktu. To znamená, že v rámci volební kampaně, která probíhá třeba tři měsíce, musí jít do velmi blízkého kontaktu s lidmi, třeba na ulici a chodí na náměstí, kde se lidé obvykle sdružují. My jsme dělali kampaně ve vestibulech metra, kde chodí spousta lidí, rozdávali jsme Pirátské listy, které jsme sami připravili. Důležité je, aby člověk našel to, co společnost zrovna v ten okamžik potřebuje a prodal jí to.

Měl jste již předem naplánované, co v Praze chcete změnit?

Já bych řekl, že jsme to poměrně dobře odhadli ve volebním programu, takže jsme se k němu vždycky vraceli. Praha má asi dvacet osm akciovek, ve kterých jsou dozorčí rady a představenstva a dosazují se tam političtí kamarádíčci. My jsme nabízeli, že tohle nahradíme otevřenými výběrovými řízeními, kde budou vybráni ti opravdu nejkvalitnější lidi. Nabízeli jsme mnohem větší průhlednost.

V Praze je třeba velkým tématem nový územní plán, který už se spoustu let připravuje a který rozhodne o tom, kde Praha poroste. Na jednu stranu je potřeba, aby se stavěly nové byty, protože rostou ceny nemovitostí a pro mladou rodinu je těžké dosáhnout na cenově dostupné bydlení. Na druhou stranu je potřeba, aby se stavělo zejména na brownfieldech, ne aby se město rozlézalo do krajiny, protože to má pak ekologický dopad. Musí se prodlužovat metro, obsluha veřejnou dopravou a podobně. Navíc se přichází o zemědělskou půdu.

Máte nějakou radu pro mladé lidi, kteří chtějí kandidovat?

Předně bych doporučil, ať nekandidují, pokud nemají něco, co chtějí pro společnost udělat, co chtějí dělat pro lidi kolem sebe, něco dobrého a poctivého. Protože zásadním problémem politiky je, že se tam hrnou lidi s kariérní vizí a to nedělá žádnou dobrotu.

Určitě bych doporučil, ať na sobě tvrdě pracují, ať se vzdělávají, ať si nastudují všechny věci, které se týkají toho, co chtějí změnit. Pokud jim vadí, že je naplánovaná nějaká špatná zástavba, tak ať si nastudují věci, které se týkají územního plánu. Pokud jim vadí, že jsou trafiky v dozorčích radách, ať si nastudují věci, které se týkají corporate governance. Aby to nedopadlo tak, že se vybudí mladí lidé, kteří jsou nezkušení a půjdou do politiky a nakonec tam napáchají ještě větší zlo. Protože mládí samo o sobě není žádné řešení.

Pamatujete si na svůj první den v zastupitelstvu?

Na první den v zastupitelstvu si nepamatuji. Ale měli jsme takový kutloch v zastupitelstvu, protože v Praze má každý politický klub právo na svoje prostory. Tak jsme si ho zvelebili, dali jsme si tam nějaký plakáty a vyvěsili jsme si tam program, abychom nezapomněli, proč nás lidi do zastupitelstva zvolili. A myslím, že se to osvědčilo a pracovalo se nám tam dobře.

Zpět na ostatní články