17. 04. 2018
Jan Grolich: “Že nemáte zkušenosti? Starší je taky neměli, dokud to nezkusili.”
Zdroj: vlastní
Autor: Natálie Terčová

Kdy vy sám jste se rozhodl kandidovat? Bylo to několik let předem, nebo šlo o náhlé rozhodnutí?

Já jsem poprvé kandidoval ve dvaceti šesti letech a hned na starostu.

Co byl prvotní impulz?

U nás to vyplynulo ze situace. Předchozí vedení kompletně končilo a museli přijít úplně noví lidé. Já jsem chtěl kandidovat do zastupitelstva. Hledal se kandidát na starostu a, jak já říkám, lepší se nenašel.

Jak na to reagovala rodina a kamarádi? Chtěli vás odradit, nebo vás naopak podporovali?

Podporu od kamarádů jsem měl, protože jsme kandidovali celá parta mladých lidí. Rodina se bála, že když kandiduju přímo na starostu, tak si moc věřím a potom budu zklamaný. Ale taky mě podporovali. A u veřejnosti, vzhledem k tomu že mě nakonec zvolili, byla podpora taky. Ale to jsem samozřejmě nevěděl předem. Když mě zvolili, tak tehdy nejstarší zastupitel mi předával řízení zastupitelstva s tím, že předává slovo Honzíkovi. Pro spoustu lidí v obci jsem zůstal Honzík, ale zároveň mě respektují jako starostu a funguje to.

Přece jen se v tom promítl věk, ve kterém jste kandidoval…

Pořád se stává, že lidé jdou na úřad, přijdou do mé kanceláře a hledají starostu. Nedojde jim, že s ním už mluví. A když jim řeknu: „To jsem já,“ tak se diví: „Tak mladej?“ Obchoďáci toho zneužívají a hned začnou chválit, jak je to super. Ale je spousta lidí, kteří jdou řešit nějaký problém a nemají zkušenosti s oficiálním jednáním a z těch to vždycky vypadne tak upřímně překvapeně. Ale potom se vždycky všechno vyřeší.

Pamatujete si svůj první den v roli starosty?

Ten první den byl hlavně o formalitách. Předchozí starosta mi předával razítka a podobně. Byl to zvláštní pocit, protože, co si já pamatuju, tak tam byl vždy stejný starosta. A když jsme něco řešili na úřadě, tak tam byl pořád on. Já to bral, jako takové jeho království. A dodnes tam jsou jeho složky, z respektu na ně nechci sahat a dělat mu v nich nepořádek. Za některými věcmi jsem udělal tlustou čáru a začal jsem je řešit po svém. Ale ty jeho papíry tam pořád nechávám, přesouvám z archivu do archivu a nehrabu do nich. Z respektu k lidem, co to dělali přede mnou.

Jak probíhá takový Váš běžný den?

To je nejčastější otázka a vůbec se na ni nedá odpovědět. A to je přesně to, co se mi na téhle práci líbí, každý ten den je úplně jiný. Například když realizujete stavbu, tak se vám stane, že jdete zkontrolovat bagrování a máte zaplácané boty od bahna. Pak je odrhnete někde na chodníku, hodíte na sebe sako a jedete řešit něco na kraj. Od té základní práce až po důležitá jednání je tam toho strašně moc a každý den je jiný. Líbí se mi, ale to funguje asi jen na malé obci, že dělám to, co sám vymyslím. Když něco naplánuju a není to úplný nesmysl, tak se to realizuje. Takže já si dopředu plánuju věci, které chci dělat a všední práci si můžu okořenit vlastními nápady a menšími projekty.

Co byste mladým kandidátům doporučil? Koho mají kontaktovat, jak se k tomu postavit, co je prvotní krok a impulz.

Já myslím, že jsou dva hlavní důvody proč kandidovat. Pokud vás štve, jak to někdo dělá, pak má smysl postavit kandidátku, oslovit kamarády a jít do toho s novou silou a myšlenkou. A pokud se vám líbí, jak to někdo dělá a chcete ho podpořit, tak se vůbec nebojte ho oslovit. Myslím, že ve všech obcích se i ti starší starostové a vedení snaží mladé přitáhnout, akorát jim chybí přímý kontakt a neví koho oslovit. Takže pokud do toho máte chuť, nebojte se, podle mě budou rádi, když za nimi přijdete.


Pokud Vás starosta Jan Grolich zaujal, více se o něm a jeho starostování dozvíte na jeho cool stránkách coolstarosta.cz.

Zpět na ostatní články